Snad každý jako kluk přemýšlel, jak by hledal ropu. Jenže na onu ropu v dnešní době jen tak nenarazíme při procházce lesem nebo šťouráním klackem v listí. K objevení nových nalezišť je třeba moderních metod, ke kterým dnes patří i moderní mapování a digitalizace map pomocí GIS.
Jak se ropa hledala kdysi
Kdo rád sleduje filmy, možná si vzpomene na Daniela Day-Lewise ve snímku „Až na krev“ (2007). Film zachycuje příběh otce s dítětem, který při hledání zlata objevil ropu. Na hledání, těžbu a prodej této komodity se poté specializoval. Hledání ropy spíše představovalo kus náhody a dobrodružství. Dalo by se říct, že jako vodítka pro objev ropného ložiska sloužily jen jevy patrné na povrchu Země prostým okem a náhodné vrty. Zkoumání povrchových fenoménů krajiny se postupem času posunulo na jinou dimenzi, která se nazývá letecké a družicové snímkování. Tyto dvě činnosti jsou zdrojem dat pro tzv. dálkový průzkum Země.
Ropu lze detekovat její přítomností na povrchu země (dnes už takové ložisko nikde nenajdete), geofyzikálním měřením nebo zmíněným dálkovým průzkumem Země. Geofyzikální měření slouží k detailnímu rozboru hlubší stavby zemské kůry. Mezi geofyzikální metody řadíme gravimetrické měření a seismický průzkum.
Metody hledání a správa dat v GIS
Gravimetrické měření využívá principu gravitace, pomocí které dokáže určit hustotní rozdíly mezi jednotlivými horninami.
Seismické měření sbírá data na základě vlnění vyvolaného výbuchem nebo vibrací. K vyvolání zemětřesných vln se využívají speciální vozidla anebo odpalování náloží v průzkumných vrtech. Výsledky seizmického měření se interpretují pomocí počítačové vizualizace. Získaná data se spravují pomocí geografického informačního systému (GIS).
Asi nejzajímavější metodou sběru dat o struktuře zemské kůry je letecké a družicové snímkování. Při pořizování družicových snímků se využívá elektromagnetického záření anebo spektrometrie. Pomocí pořízených dat se dají identifikovat jednotlivé minerály a horniny, tektonické linie a strukturní prvky. Zjišťuje se také teplota půdy a její vlhkost.
Aplikace GIS umožňuje pomyslné kladení většího počtu speciálních map jednoho místa přes sebe. Pokud chceme aplikovat výsledky většího počtu různých měření v krajině, je GIS jediným způsobem, jak data správně interpretovat.
Zachovat si chladnou hlavu se vyplatí
Pokud dojde k nálezu ropného ložiska, je třeba prvně zvážit všechna pro a proti, resp. jestli je taková těžba ekonomická anebo nikoliv. Kromě předpokládaných parametrů (pórovitost a stupeň nasycení, množství rozpuštěných plynů v ropě, mechnismus předpokládané těžby a režim ložiska, vytěžitelnost, atd.) se odhadují možné zásoby uhlovodíků ve struktuře. Odhaduje se i pravděpodobnost existence takto odhadnutých zásob a jejich nálezu. Naleziště a jeho výkonnost tedy nejsou na 100%. Ke stanovení ekonomického přínosu je třeba přikládat zvláštní pozornost. Skutečné, reálné ověření kontrolním vrtem totiž není levná záležitost.
Poznámka redaktora blogu:
Pokud vás informace o metodách hledání ropy a mapování v GIS zaujaly a plánujete zbohatnout nálezem ropného ložiska někde v české kotlině, musíme vás zklamat. Všechna ropná naleziště na souši jsou již zanesena do map, těží se, nebo se čeká na dobu, kdy se těžba stane ziskovou kvůli stále rostoucím cenám. Stejně tak je zmapována většina dostupných podmořských ložisek a u většiny z nich se také jen čeká na ekonomičtější metody těžby. Možnosti geofyzikálních měření odhalit složení zemské kůry, a možnosti mapových GIS aplikací všechna prostorově rozvětvená data zanést do plochy jsou nicméně stále fascinující.
Využité zdroje informací:
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lkov%C3%BD_pr%C5%AFzkum_Zem%C4%9B
http://www.petroleum.cz/ropa/metody-hledani.aspx
http://www.fospaliva.wz.cz/page03.htm
http://zmenyprostredi.wz.cz/obr/AtlasPDF/5.pdf
http://www.csfd.cz/film/226771-az-na-krev/
Žádné komentáře:
Okomentovat